| Výkřiky do tmy |
Problém výroby elektrické energieDnes opět byla v televizi diskuze o výrobě elektrické energie (obecně ve smyslu jádro vs. alternativní zdroje).Ve všech těchto veřejných diskuzích se povětšinou zapomíná na rozvodnou síť. Hitem dnešní doby je projekt DESERTEC. Jde o myšlenku vybudovat na Sahaře obří sluneční elektrárny, resp. sluneční termální elektrárny. To znamená ohřát pomocí soustavy zrcadel vhodnou tekutinu na velmi vysokou teplotu a dále tuto energii převést pomocí páry, turbín a alternátorů na elektrickou energii. (opět z povahy věci s účinností nižší než 40 %). Takto získanou energií chtějí zásobovat celou Evropu (a možná i svět). A jsme opět u přenosové soustavy. Jak by taková soustava musela vypadat je popsáno zde: „Vyžadovalo by to však vedení vyrobená z vysokoteplotních supravodičů, která by přenášela stejnosměrný elektrický proud téměř beze ztrát. Vedení by musela být zabudována pod zemí a chlazena kapalným dusíkem na teploty -240°C.” Informace o tzv. High-voltage direct current (HVDC) transmission lze nalézt např. zde a zde (anglicky). Všechny tyto plány a diskuze však mají jeden zásadní nedostatek: Neuvažují o masovém rozšíření individuální výroby elektřiny bez nutnosti zapojovat malé zdroje do globální přenosové soustavy. Proč by si nemohl jedinec (firma, obec) pořídit na střechu budovy solární články a využívat je jen a pouze k pokrytí vlastních potřeb jako primární zdroj? A v případě nedostatku si zbytek vzít od elektráren? Tím by se mohla drasticky snížit celková poptávka po elektrické energii a možná by pak nebyly zapotřebí jaderné elektrárny a stačily by ty na biomasu. Další výhodou by bylo omezení dopadu poškození rozvodné sítě např. z důvodu živelné katastrofy. Souhlasím, hlavní nedostatek je jasný: naprosto nehomogenní a nepredikovatelný odběr elektřiny z rozvodné sítě. Ale hlavně je to o penězích. O těch, které by nedostaly k energetickým firmám. |
| 5. července 2011 ⑪ |